VYHLEDEJ...
RYCHLÝ PŘEHLED ŠKOL
školu
přípravný kurz
učebnici
seminárku
Mapka k vyhledaní školy
Škola:
Hledat:
Kraj:
Typ:Typ:Typ:Zřizovatel:Zřizovatel:Zřizovatel:Druh vlastnictví:
Zaměření:
Hledaný text:
Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj

Nejaktuálnější adresář všech škol v České republice.

Přehledy oborů, zaměření, kontakty na jednotlivé školy, statistiky, požadavky na přijetí, přehled uplatnění, vzorové testy a mnoho dalších důležitých informací.

Více než půl milionu lidí navštíví ročně naše adresáře.

Najděte si i vy u nás svou školu.


Fakulta:
Obor:
Text:
Obor:
Text:
Typ:
Text:

Jak zvládnout přijímačky: tipy lektorů přípravných kurzů

článek rozhovor lektoři přípravných kurzů KPM 4 2012

Zajímá vás, jak se připravit na přijímačky nebo maturitu? Co obnáší přípravné kurzy a práce lektora? Čtěte v rozhovoru s lektorkami našich přípravných kurzů Amos.

Jste lektorkou přípravného kurzu. Jak se mění zájem o váš obor za poslední roky?

KZ: Zájem o psychologii je obecně v populaci stále velký. Studium lidské duše je pro mnohé lákavé a do kurzu se často hlásí i lidé, kteří chtějí získat do oboru vhled, přestože se na žádnou školu nehlásí. Mezi maturanty se však zájem o studium oboru trochu snižuje. Psychologie má pověst oboru, na který se obtížně dostává, což mnohé odradí i od toho, přijímací zkoušky vůbec vyzkoušet. Navíc trh práce se novými psychology poměrně nasytil a maturanti často volí jiné obory, kde je vyšší šance budoucího uplatnění.

KB: Zájem o studium medicíny je stále vysoký, o čemž svědčí i velká konkurence u přijímacího řízení na většinu fakult v republice. Počet přijímaných studentů na jednotlivé fakulty se rovněž nikterak výrazně nemění. Dá se tedy říct, že výběr uchazečů je poměrně tvrdý, zvlášť na některé fakulty (2. LF UK 12%, LF MU v Brně 21%), a vyžaduje nejen nezbytné vědomosti, ale zejména odhodlání. :-)

NP: Zájem o tento obor je konstantní. Myslím, že žurnalistika byla a vždycky bude atraktivním oborem nejen studijním, ale posléze i pracovním.

 

Samy jste tento obor vystudovaly nebo studujete. Jaké jste byly studentky?

KZ: Já jsem psychologii vystudovala na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na studium velmi ráda vzpomínám. Patřila jsem mezi ty studenty, kteří poctivě chodí na přednášky, každý semestr jsem si zapisovala řadu nepovinných předmětů a zkouškové období jsem končila mezi prvními, neboť ke zkouškám mi vždy stačil pouze první termín. Bylo by nefér tvrdit, že jsem období na vysoké škole trávila jen na přednáškách a v knihovně. Jako každý student jsem okusila i kolejní život a brněnské noční rozjezdy :-)

KB: Studuji medicínu na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tuto fakultu jsem si vybrala nejen z důvodu, že je samozřejmě nejlepší :-), ale také proto, že se jedná o bývalou Fakultu dětského lékařství. Od začátku jsem se chtěla věnovat spíše pediatrickým oborům. Těžko mohu posoudit, jaká jsem studentka, to by spíš měli hodnotit jiní lidé. Ale studium medicíny mě velice baví, dalo by se říct, že se mi dokonce stalo koníčkem. Velice mi v tom pomohlo to, že jsem se již ve 2. ročníku rozhodla začít věnovat ve svém volném čase klinické medicíně. Což mě naučilo neuvěřitelnému množství odborných dovedností, komunikaci s pacienty, ale hlavně mi to dalo tak trochu jiný pohled na medicínu jako takovou. Chtěla bych za to velice poděkovat lékařům Dětského kardiocentra FN Motol, 1. infekční kliniky 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce a Kardiochirurgické kliniky FN Motol, kteří mi věnovali a stále věnují svůj cenný čas a předávají mi své zkušenosti. Díky těmto mimoškolním aktivitám se mi podařilo vycestovat na stáž do kardiocentra v dětské nemocnici Hôpital Necker Enfants malades v Paříži.

Studovat medicínu není jednoduché, ale když v ní najdete její nesmírnou krásu a pochopíte smysl tohoto poslání, tak vás to naplní dobrým pocitem. A pochopíte, že to je ten nejkrásnější obor, který můžete studovat. :-)

NP: Žurnalistika samozřejmě vyžaduje aktivní účast na studiu, ve velké míře i mimo posluchárny. Asi každého studenta žurnalistiky občas napadne, že přece všechny ty úkoly nemůže stihnout. Takže student musí dělat maximum, ale stejně nikdy neví, jaká bude za jeho snažení udělená známka. Mě osobně potěšily velmi dobré známky u státní zkoušky.

 

Jak hodnotíte připravenost studentů ke studiu na začátku kurzu?

KZ: Někteří studenti, kteří do kurzu nastupují, často ani neznají podmínky přijímacího řízení a jejich připravenost je tedy poměrně malá. Co se týká konkrétních znalostí z oboru psychologie, mají poměrně velký náskok studenti gymnázií, kteří maturují z psychologie nebo základů společenských věd. Velká část studentů se orientuje v základních pojmech a jménech, ke splnění podmínek přijímacího řízení by to však většinou nestačilo. Je pravdou, že přijímací řízení na psychologii vyžaduje od studentů velké množství informací. Paradoxně musí mít studenti takové znalosti, které jsou obsahem sylabů jednotlivých předmětů v prvních třech ročnících studia oboru psychologie na vysoké škole.

KB: Většina studentů, tedy aspoň na přípravných kurzech na medicínu, má již jasno v tom, kterou fakultu chtějí studovat a proč. Mají představu o podmínkách přijímacího řízení a aktivně se ptají na podrobnosti, jak v reálu přijímačky probíhají. Co se týče chemie, kterou učím, setkávám se s velice rozdílnou úrovní znalostí. Je vidět, že na některých středních školách se věnuje chemii větší prostor, někde spíše menší. Ovšem mojí snahou je, aby každý student po skončení našeho kurzu byl schopen bez větších obtíží úspěšně složit přijímací zkoušky z chemie.

NP: Velmi dobře bývají připraveni studenti gymnázií, kteří se zajímají o předměty související se žurnalistikou. Stejně se ale k přijímacím zkouškám musí hodně učit.

 

Na kolik odhadujete zlepšení připravenosti studentů po absolvování kurzu?

KZ: Připravenost studentů na konci kurzu úspěšně zvládnout přijímací řízení závisí ve velké míře na aktivitě samotného studenta. Ti, kteří navštěvují kurz pravidelně, průběžně studují doporučenou literaturu a plní domácí úkoly, mají velkou šanci na úspěšné složení zkoušek. Během kurzu zadávám studentům oborové testy z psychologie z minulých let, pomocí kterých studenti sami sledují, že dosahují stále lepších výsledků. Jednou jsem měla v kurzu studentku, která na konci kurzu zvládla oborový test na 100% - to je myslím sen každého lektora. Během přijímacího řízení jsou bohužel znalosti z oboru psychologie jen dílčím faktorem, velkou roli zde hrají i situační faktory – stres, štěstí, náhoda. Bez těch znalostí to však většinou nejde.

KB: Řekla bych, že v drtivé většině případů se jedná o výrazné zlepšení. Ovšem nutno podotknout, že zlepšení připravenosti studentů nezáleží jen na mně, ale především na studentech samotných. Ani sebelepší pedagog nic nezmůže se studentem, který se nechce učit. Chemie bohužel není oborem, který by se dal vymyslet z hlavy a „uvařit z ničeho“. Z mého pohledu to není příliš složitý obor, ale je nutné se zaměřit na zvládnutí nezbytných základů, aby bylo na čem stavět. Přestože chemie nepatří mezi vysloveně favoritní předměty mezi gymnaziálními studenty, je nutné zdůraznit, že pro uchazeče o studium medicíny se jedná o předmět, který musí bezpodmínečně ovládat. Já sama za sebe bych řekla, že chemii jsem ze všech předmětů, které jsme na gymnáziu měli, využila na medicíně snad nejvíc. Na začátku kurzu se velmi často setkávám s tím, že studenti chemii ovládají tak napůl – umí spoustu věcí nazpaměť (např. chemické vzorce), ale sami je nejsou schopni odvodit či vymyslet. Stěžují si, že gymnaziální chemii nerozumí, proto ji nemají rádi a pomyšlení na chemii v nich vyvolává pocity děsu a hrůzy... :-) Tudíž mě vždy velice potěší, když se po absolvování kurzu shodnou na tom, že chemie je vlastně krásná věda, na níž není nic složitého, a není třeba se jí bát.

NP: V kurzu probíráme vše, co se objevilo na přijímacích zkouškách v minulých letech. Zároveň jsou studenti informování o tom, co je třeba dostudovat doma. Troufám si tvrdit, že například připravenost studenta, který nestuduje gymnázium a hlásí se na Masarykovu univerzitu, vzroste několikanásobně.

 

Máte nějaký tip pro přípravu na přijímačky a maturitu?

KZ: Hlavní rada, kterou však studenti neradi slyší, je opravdu průběžná, dlouhodobá příprava. Během kurzu se studenty probírám zásady efektivního učení, z nichž na tomto místě musím zmínit především distribuované učení, respektování učebního stylu a tvorbu kognitivních map. Takže můj tip je: nenechat vše na poslední chvíli, ke každému zadanému okruhu alespoň něco vědět, den před dnem D se pořádně vyspat a v den D zachovat chladnou hlavu.

KB: Nejdůležitější je podle mě 100% přesvědčení o tom, že chci jít studovat medicínu, protože od toho se pak odvíjí i to ostatní. Všem uchazečům o studium doporučuji, aby si zakoupili modelové otázky, které vydávají jednotlivé lékařské fakulty. Je dobré být připraven na způsob, jakým se na přijímacích zkouškách ptají. Zkrátka je výhodou „vědět, do čeho jdu“. Zároveň se tak studenti dozví, v jakém rozsahu po nich budou požadovány vědomosti jednotlivých oborů. Nejsem ovšem zastáncem bezduchého učení modelových otázek nazpaměť. To k ničemu nevede, na přijímačkách nebudou otázky ve stejném znění. Proto si myslím, že pokud si některý student není jistý tím, zda se dokáže 100% připravit na přijímačky sám doma, a zda je schopen všemu porozumět, měl by zvolit přípravný kurz. Velká část pedagogů během výuky přípravného kurzu se také snaží studentům předat pár zkušeností a tipů na to, jak při přijímacím řízení uspět.

Co se týče přijímaček na medicínu, myslím, že nejdůležitější je nespoléhat na to, že po maturitě bude na přípravu na přijímačky dost času. Je dobré se připravovat průběžně. Přijímací zkoušky na medicínu vyžadují pevné nervy a trochu sebezapření, ale za ten pocit, když se dostanete na svoji vysněnou fakultu, to stojí! :-)

NP: Studenti žurnalisti mají velké štěstí, že přijímačky do Brna se konají ještě před maturitou. Můžou se tedy na přijímací zkoušky připravit již v únoru a březnu, pak odmaturovat a následně vykonat přijímací zkoušky do Olomouce a Prahy, které jsou bohužel úplně jiné než ty do Brna.

 

Na jaký zážitek z lektorování nemůžete zapomenout?

KZ: Každé setkání se studenty přináší vždy něco zajímavého, vtipného, netradičního. Obor psychologie to možná přitahuje více než jiné obory, ale mám zkušenost s tím, že během kurzu i po jeho skončení se studenti na mě obracejí se svými osobními starostmi a společně hledáme jejich řešení. Velmi mě potom těší, když se s odstupem času ozvou s dobrou zprávou.

KB: Každý kurz je svým způsobem nezapomenutelný, takže by nebylo správné vyzdvihovat nějaký konkrétní okamžik. Největší odměnou pro mě je, když mi po přijímačkách studenti píší maily, že se dostali na medicínu a že z chemie měli nejvíce bodů, případně když je pak potkávám jako nové spolužáky na fakultě. :-)

NP: Lektorování je moje profese na plný úvazek, takže nemůžu říct, že by mě zrovna v těchto kurzech potkal nezapomenutelný zážitek. Osobně jsem ráda za to, že se kvalita studentů hlásící se na žurnalistiku nesnižuje a že můžu pracovat s chytrými mladými lidmi.

Děkujeme za rozhovor.

Medailony lektorů z tohoto rozhovoru najdete zde.

5.4.2012


Jsme tam, kde jste vy

Poradenství v přípravě ke studiu

AMOS -
KamPoMaturite.cz, s.r.o.

Dukelských hrdinů 21
170 00 Praha 7

e-mail: info@kampomaturite.cz
tel: +420 222 943 511
+420 606 411 115

Informace

Stáhněte si aplikaci Adresář škol

 

Užitečné informace

    Zasílání novinek

    Zaregistrujte se a dostávejte nejlepší nabídky jako první.

    Doporučit známému